Pamětní
knika obce Klečata
Dle mapy generálního štábu leží obec Klečata(též
Klečaty) 40°15` na sever od rovníku a 32°15` východně od Ferra, 423 metrů nad
hladinou mořskou, v severozápadním cípu kotliny třeboňské,9 1/2 vzdušné čáry
od města
Veselí nad Lužnicí
(na severozáp.) a stejně daleko od města jihozápad od města
Soběslavě, na rozhraní tří politických okresů:
třeboňského, milevského, a vltavotýnského, na severním okraji jihočeských
blat.
Nejvyšší
nadmořská výška
Nejvyšší bod v okolí je
u myslivny Kozelek 446 metrů nad mořem.
Úřady
Klečata podléhají úřadu (hejtmanství) v
Třeboni, kde je i příslušná berní správa a okresní školní výborů; dále
okresnímu soudu ve Veselí nad Luž., kde je též příslušný berní úřad.(Odtud
dochází jednou denně listonoš.) Krajský soud nalézá se v Táboře a obchodní
komora v Českých Budějovicích. Četnická stanice je v Dol. Bukovsku, škola a
farní úřad v Zálší.
Historie
obce Jméno obce
Klečat
Název zdejší
obce je Klečata ,někdy též Klečaty. Soudí se, že jméno toto je odvozeno od
malých, zakrslých borových stromků; v okolí vůbec "kleče" zvaných, jichž zde
dříve na rozsáhlých rašeliništích hojně rostlo, a ani ted - zvláště v lesích
Švancenberských - nejsou zvláštností.
Založení Klečat
Obec Klečata nebyla založena asi dříve jak v
11.-12. století, neboť teprve v tuto dobu ppočaly se na pokraji tehdy
rozbředlých a málo přístupných Blat jednotlivé rodiny usazovati, které
okrajová místa vysoušely a takto získanou půdu osívaly.
Osada Klečata
Klečata byly původně osadou obce Zálší,(k níž
náleželo také Horní Bukovsko - jemuž se zde všeobecně říká jen "Horní").
Samostatnou obec tvoří teprve od r. 1877.
Klečata obcí samostatnou
Spolu s obcí zálešskou náleží Klečata snad
již od prvopočátku až do r. 1354 rodu Vítkovců, pánů z Hradce. Toho roku je
koupila příbuzná větev Vítkovců pánů z Třeboňe. Asi po 100 letech (r.1466) je
prodali jiné příbuzné větvi pánů z Rožmberka. Tito později blatské vesnice i s
přilehlým Blatem po částech prodávali, až je r. 1586 skoupil a spojil v tak
zvané "panství Zálší Jíří Vratislav hrabě z Mitrovic. V rukou tohoto rodu
udrželo se zálešské panství až do zrušení roboty (r.1848) a poplužní dvory v
Zálší, v Mažicích a na Horní až do r.1923, kdy tyto byly pozemkovou reformou
rozparcelovány.
| 